Léčba bez léků

Mým cílem je vracet vám zdraví pohybového aparátu, a to bez léků, pouze pomocí technik a přístupů, které jsem se naučil od světově známých učitelů. 

Jak se to dělá léčit bez léků a proč mě vůbec něco bolí?

Léčit tělo bez léků znamená vytvořit mu pro tuto jeho biologickou schopnost podmínky.

To, že něco bolí, není normální. Je třeba pochopit, proč tělo bolestivě reaguje na zátěž a způsob života.

“Každé lidské tělo má schopnost se samo léčit bez léků. Schopnost samoléčby však můžeme díky rozličným vlivům velmi lehce ztrácet. Proto i v této době je třeba věnovat pozornost opravdovým důvodům bolesti.”

Pro navrácení zdraví používám šetrných technik, jejichž cílem je komplexní řešení bolestivých stavů. Specializace, kterou se zabývám, se nazývá fyzioterapie. Léčím bolesti zad, kloubů, hlavy i výhřezy plotének. Vrátit vám zdraví bez léků ve chvíli, kdy už nějakou bolest cítíte, lze například pomocí cvičení zaměřených na změnu svalové spolupráce, pomocí odblokování žebra a páteře nebo zařazením některých částí těla do vašeho vnímání vnímání.

V komplexním léčebném přístupu rovněž sleduji, jaký podíl má na vaší bolesti stav mysli či psychiky.
Vše, čemu se věnuji, jsem vyzkoušel sám na sobě, proto mohu odpovědně doporučit postupy, které budou fungovat i u vás, abyste se mohli v životě věnovat příjemným věcem bez bolesti zad, hlavy nebo duše.

Jsou případy, že bolest v pohybovém systému je způsobena více stavy, které mohou odstranit další léčebné přístupy. Jsou to:

Čínská medicína

Relaxační masáže hlavy, nohou a páteře

 

Proč děláme fyzioterapii jinak? Proč spojujeme západní a východní přístupy v jedno?

Představte si, že vás bolí záda. Vrhnete se do medicínského kolečka a tak se potkáte se svým praktickým lékařem, příp. ortopedem či neurologem. Všichni vám nabídnou léky, obstřik, snad ještě projdete rentgenem a možná rehabilitací.

Běžná rehabilitace se většinou zaměřuje na léčení bolesti v místě, které uvede pacient specialistovi. Na něj se pak aplikuje masáž, elektroterapie či měkké techniky. Vlastně techniky, které mají povolit dané místo a zrychlit (teoreticky) jeho hojení. Ne vždy se však jedná o techniky účinné.

Zde se láme chléb o vašem zdraví. Pokud váš stav není tak vážný a lze jej takto rychle změnit, neznamená to, že jste jej vyléčili i s příčinou, ale prostě váš tělesný systém má ještě spoustu sil na kompenzaci. Cítíte se lépe. A můžete se tak cítit více či méně dlouho. A nebo už jste se zásobami síly pro uzdravení tak na dně, že vám nepomohlo nic.

Pak lidé přijdou za mnou, že jim nic nepomohlo. Jak to? Vždyť na mě už všechno vyzkoušeli? A nebo jsou naštvaní, že “zase museli vše absolvovat, čekali týdny a týdny, lékař nebyl příjemný, lehli si tam, kde leželo x lidí před nimi a ještě jim to nepomohlo.”

Dost často vězí příčina v tom, že terapeut nepřišel na pravou příčinu nebo klient dané cvičení mohl provádět ne zcela dobře. Také se stává, že se za bolestí skrývá něco, co nesouvisí se svalem a kostmi.

Tady se právě rozevírají nůžky účinosti a úspěšnosti přístupu v léčbě. Buď je třeba zasáhnout ještě hlouběji do systému, najít opravdové vztahy a příčiny v těle. Nebo si pohovoříme s pacientem o důvodech bolesti z pohledu mysli, psychohygieny. Rovněž mohou být příčiny bolesti vztažené k dalším tělesným pochodům. Např. energetické možnosti a síly v těle, které jsou vyčerpávány a nestačí pak např. na správné trávení, účinnou funkci imunitního systému nebo čištění a regeneraci.

Západní medicína, pokud se omezí pouze na laboratorní vyšetření a léky, nemá v zásadě přístupy, které zlepšují tělesný stav od kořenů. Je na místě použít moudrosti a zkušeností východní medicíny a jejich metod, které se týkají změny životního pohledu, stravování, rytmu a priorit a pokud je třeba i bylin či akupunktury. Na základě rozhovoru s klientem rovněž můžeme poskytnout další péči jako např. psychohygienu.

V osobě terapeuta je důležité zosobnění moudrosti, lidskosti a zkušenosti. Východní medicína je určitě cesta, jak vnášet prvky přírodní a osvědčené do péče západní. Celá péče pak dokáže být velmi rychlá a účinná a zároveň dlouhodobá. Pokud podpořím tělo např. bylinami, ona ta napravená záda mnohdy drží déle. Člověk je víc připraven na to, aby opět užíval radostného života a zvládal jeho běh.

K úspěchu a zdraví pacientů jdeme prostě NAŠÍ CESTOU.

Přijmout, sdílet, uvolnit nebo ignorovat, dusit a být stažený?

Často se mi stává, že přijde klient s bolestmi zad, zablokovanými zády jako by byly z betonu, staženými svaly a díky dalším diagnostickým znakům vnímám, že své tělo přetěžuje, protože jej nevnímá a zároveň nevnímá svůj vnitřní hlas. Proto jej bolí záda, proto je stažený od hlavy až k patě, proto jeho tělo ztráci schopnost regenerace. Stažení a blokády jsou obrané mechanismy těla. Tento stav je často doprovázený odmítáním všeho nového či zdůvodňováním, proč něco nejde změnit.

Co to je za hlas?
Ten hlas nám kupříkladu říká, kdy už máme přestat své tělo zatěžovat, kdy už máme jít spát, kdy už nemáme jít pařit a kdy se například máme věnovat dětem než “prázdné” zábavě, kdy si máme zacvičit, naučit se správně dýchat a ne jít hrát squash a ještě si přitížit. Ten hlas rovněž říká, jak se máme chovat k bližním, k ženám, dětem.
Ten hlas je hlasem duše. Je to podstata bytí. Podstata bytí muže a ženy v tomto světe. Duše říká mysli o tom, jakým způsobem má řídit tělo a naše chování. Problém je v tom, že naše mysl, nemusí tento hlas slyšet.
Proč jej tedy neslyší, když je “podstatný”?
Protože okolnosti života nejsou vždy nakloněné. Protože lidská duše nemusí být i u dospělého člověka naplněna a rozvinutá, rodiče se často nezastaví a musí se ohánět, aby vůbec uživili rodinu a pak nemají možnost rozebrat svůj život, jeho (ne)smysl a úprk. Protože sociální kontakty nejsou takové, aby každý mohl bezpečně sdělit druhému člověku co jej trápí, protože lidské ego je tak mocné, že žene člověka k čím dál větším výkonům i za cenu vlastní záhuby či poškození.  Protože jsme přestali vnímat roli ženy a roli muže ve společnosti apod. To všechno jsou některé z důvodů, proč lidské tělo může bolet. Zároveň trpí i naše podstata. Tím víc mají mnozí tendenci si daný stav nepřipustit, protože by se jejich bol, zármutek či trápení prohloubilo. Je to obranný mechanismus, který má alespoň částečně zachovat daný stav. Stav, ve kterém je nám “na nic”, ale lepší, než kdyby to bylo ještě horší. 🙂 V takové chvíli velmi vnímám roli blízkosti v pochopení a sdílení. Samozřejmě, že je dobré pro klienta i pro mě, když chce naslouchat, sdílet a měnit stav své mysli. Lépe se pracuje mě, lépe se cítí majitel oněch myšlenek. A začíná tím cestu za lepším životem, lepším vnímáním sebe sama a lepší funkcí těla. A to je žádoucí a ulevující.
Vždy, když se s takovými lidmi bavím dál a řeč plyne, dostaneme se k tomu, že nejsou spokojeni a nežijí šťastný život, naplněný život. Že by se radši někam “uklidili” do samoty, nemuseli žít s ostatními lidmi, kteří se nechovají vždy hezky apod. Zároveň mnohdy cítí, že si sami v něčem nevěří a svoji nedůvěru v sebe sama si musí kompenzovat svými “výkony”. Ať už pracovními nebo sportovními. Ty je ale mohou dále přetěžovat, stahovat a ničit jejich těla.
Naštěstí je víc a víc lidí, kterým nevadí si o tom povídat, podělit a příp.něco chtít změnit. Často se mi stane, že se klient(ka) rozpláče a tak nechá svoji duši ulevit, uvolnit. Téměř vždy mi děkují. Za co? Za lidský přístup? Za vyslechnutí? Za porozumění? Za radu, resp. mojí zkušenost? Možná. Ona se ale medicína a pomoc druhým ani jinak dělat nedá. Léky jsou jen přelud, ale lidskost má vždy své místo a funguje.
S dovolením zde použiji dopis, který jsem dostal od milé ženy, která za mnou přišla s bolestmi krční páteře a mimo tu páteř jsme si povídali a sdíleli témata, která jsou pro ni důležitá a způsobovala zásadní stažení v oblasti krční páteře.

 

Kde začíná klid mysli a harmonie těla?

Měl jsem v ordinaci kamarádku, která přišla s bolestí šíje, cítila časté zatuhnutí a tlak za krkem. Chtěl jsem zjistit, co je toho opravdovou příčinou a tak jsme se během vyšetření a léčby bavili mj. o tom, jak žije, co dělá a co cítí.
Je to bývala vysoká manažerka, která odešla z vysokých pozic kvůli dětem a nyní jí dávají smysl
již jiné věci, než jen manažerský život. Nyní dělá cca tři projekty, ve kterých se nějak angažuje, ale
cítí, že to stále není ono. Sice jí to vše něco přináší, ale také něco z ní vysává a netěší.
Když mi malovala na papír, co a jak dělá, ptal jsem se jí, co u toho cítí.
Vyšlo z toho, že nemá čas na sebe, na děti a z těch dalších tří povinností by chtěla dělat vždy jen část. Jen tu část, která není manažerská a vyjednávací, ale pečující a sdílející.
Ukázal jsem jí, jak vše, co jí říká vnitřní hlas vnímá a ví, ale nic z toho neposlouchá a nerealizuje.

Možná potřebovala jen určité pocity či témata sdílet. Proč byla něčím tažena k tomu, co jí nedělalo dobře? I na to jsme našli odpověď, ale je to na delší popis.

Tato podobná témata jsou velkým zdrojem tělesné bolesti i nespokojenosti mysli a potkávám se s nimi den co den. Někdy jsou překážkou k životu jaký chceme materiální či jiné životní okolnosti. Vše má svůj čas. Na každý pád je pro každého moc fajn, když se lidé nebojí podělit o své myšlenky a měnit se.

Je spousta příběhů a témat, o kterých by se dalo psát ještě dlouho. Co z toho však vyplývá nyní? Pro začátek?

– je důležité znát principy lidského bytí, resp. bytí muže a ženy
– je důležité naslouchat vnitřnímu hlasu, naslouchat tomu, co mi říká moje podstata člověka – žít vědomě
– je důležité si nelhat a také velmi často se něčeho vzdát
– je osvobozující tak naplnit principy života a tím volněji dýchat
– potom již nebude bolesti v těle
– každý může začít v rámci svých možností u sebe hned
To vše se dá naučit a žít. Hodně štěstí a radosti ze změn!

Od těla k mysli

Včera jsem potkal jednu milou dámu, která byla před léty na mém školení o těle a mysli a poté u mě v ordinaci se svým synem. Neviděli jsme se zhruba pět let a ona vyprávěla svoji zkušenost po školení, kde byla “modelem”. Vyšetřoval jsem ji, ukazoval, co vše je možné ve svalech a kloubech číst, co a jak se v těle poškodí a může vytvářet bolest. Tehdy měla blokádu horních žeber a bolel ji tlak na oblast pod klíční kostí. Celou oblast jsem uvolnil a demonstroval, co je ihned poté na těle jinak, jak se mění napětí tkání a např. rozsah pohybu v rameni.

Nyní mi řekla, že tenkrát po celé té “proceduře” plakala, reakce jejího těla nastartovala reakci mysli, ve které vypluly nějaké schované myšlenky na povrch. I díky tomu prý začala více vnímat, na čem by měla více pracovat a co v jejím životě jí bude dělat více radost a pomůže k naplnění života. Změnila práci i své vnitřní nastavení.

Mysl jako nejvyšší císař

Svalové napětí je vždy odrazem funkce nervového systému, tj. pochodů, které řídí naše mysl. Mysl chápu v tomto případě jako počítač, kde je spoustu informací pevně naprogramováno (funkce potřebné pro život, chůze po dvou končetinách, fyzické aspekty ženy a na první pohled jiné aspekty těla muže apod.) a zároveň, kam se dá vždy vpisovat a opravovat spoustu informací.
Tento počítač se může vlivem všeho, co na nás působí (výchova, životní styl rodičů, přístup k dětem ve vzdělávacích institucích, vliv společnosti, vliv trhu apod.) zahlcovat. Stane se to, že počítač není schopen všechny informace vysvětlit, tím pádem roztřídit a uskladnit tak, aby v nich byl pořádek. Informace tak nemohou být v mysli dobře, resp. kvalitně využívány a použity pro spokojený a hladký život.
Proto spousta úspěšných lidí, kteří bychom řekli, že mají všechno (majetek, postavení, sociální vliv) přesto nejsou šťastni. Necítí spokojenost. A buď si to uvědomují a jsou ochotni v tom něco dělat nebo si spokojenost namlouvají či si jí kupují. A nebo vše najednou. Dělají vše pro to, aby měli pocit spokojenosti. Ale je to jen pocit ne reálný stav.
Co je velmi zajímavé je fakt, že se jejich pocity vkreslují do volby jejich slov, do neverbální komunikace, do tónu jejich řeči nebo do tváře, pohledu, očí. A protože tyto věci ovlivňuje mysl, musíme dané reakce chápat opět jako množinu, která se “rozlije” do celého těla. To znamená, že opět můžeme spatřovat vliv na kvalitu svalové koordinace (např. při dýchání a jiných pohybech), stav kůže, který je spojen s jejím napětím či imunitními pochody a čistícími schopnostmi nebo postavení páteře.
To vše je možné vnímat najednou.

Vnímání – základ komunikace i léčby člověka

Již několik let se intenzivně zabývám poznáním a sledováním tělesných reakcí na podněty, které tělu dává mysl. Mysl, jakož to kvalitativně řídící orgán všech tělesných pochodů ovlivňuje funkci orgánů. Tím má např. vliv na vylučování (sekreci) hormonů, trávicích šťáv, imunitní pochody aj.
Velmi obvyklá je např. změna svalového tonusu při změně stavu mysli. Člověk který řeší negativní myšlenky (strach, úzkost, otázky, na které nezná odpověď, ne-spokojenost, ne-štěstí, ne-naplněnost apod.) bude mít vždy jiné napětí svalů po celém těle, tzn. změní se mu svalová koordinace. Ta může mít velmi často vliv na počátek pocitu dyskomfortu či až bolesti v těle. Já jsem se např. naučil vnímat ze svalového napětí nejen jeho složku tělesnou, tj. např. že sval je stažen (přetížen) díky nevýhodnému tvaru páteře nebo díky zátěži, kterou člověk opakovaně dělá, ale také zda se podílí na svalovém spazmu stav psychiky.
Poznání těchto reakcí je dáno tříbením vjemů, které vnímáme smysly. Ať už je to dotyk, čich nebo zrak.
Tuto schopnost jsem rozvíjel zejména díky poznáním, která mi umožnili mí učitelé. Byli mezi nimi nejen specialisté na fakultě, ale i lidé, kteří poznali sami sebe. Nyní si myslím, že tato terapeutická schopnost je dána jistě talentem a jeho rozvíjením, ale i jakýmsi naladěním na vnímání podobných věcí. Toto vnímání se dá rozvíjet pouze přes poznání sebe sama. Přes poznání pochodů ve své vlastní mysli.

Takové odlehčení… :-)

V této sekci budu rád odlehčovat odborný rámec mé práce a článků, které nacházíte jinde na mém webu. Odlehčení ve formě mých názorů, poznání a vnímání někdy i vážných témat prezentuji tak, jak mi “zobák narostl” a to i při vědomí, že můžete cítit, že něčemu nerozumíte nebo že si možná nějaká slova vysvětluji (vnímám) jinak, než vy. A nebo naopak, že podobnou či stejnou zkušenost máte také. Budu rád, když mi tak či tak napíšete, pokud budete chtít.

Chci psát o své práci, o těle, o mysli a jak spolu tyto veličiny souvisí.