Mysl jako nejvyšší císař

Svalové napětí je vždy odrazem funkce nervového systému, tj. pochodů, které řídí naše mysl. Mysl chápu v tomto případě jako počítač, kde je spoustu informací pevně naprogramováno (funkce potřebné pro život, chůze po dvou končetinách, fyzické aspekty ženy a na první pohled jiné aspekty těla muže apod.) a zároveň, kam se dá vždy vpisovat a opravovat spoustu informací.
Tento počítač se může vlivem všeho, co na nás působí (výchova, životní styl rodičů, přístup k dětem ve vzdělávacích institucích, vliv společnosti, vliv trhu apod.) zahlcovat. Stane se to, že počítač není schopen všechny informace vysvětlit, tím pádem roztřídit a uskladnit tak, aby v nich byl pořádek. Informace tak nemohou být v mysli dobře, resp. kvalitně využívány a použity pro spokojený a hladký život.
Proto spousta úspěšných lidí, kteří bychom řekli, že mají všechno (majetek, postavení, sociální vliv) přesto nejsou šťastni. Necítí spokojenost. A buď si to uvědomují a jsou ochotni v tom něco dělat nebo si spokojenost namlouvají či si jí kupují. A nebo vše najednou. Dělají vše pro to, aby měli pocit spokojenosti. Ale je to jen pocit ne reálný stav.
Co je velmi zajímavé je fakt, že se jejich pocity vkreslují do volby jejich slov, do neverbální komunikace, do tónu jejich řeči nebo do tváře, pohledu, očí. A protože tyto věci ovlivňuje mysl, musíme dané reakce chápat opět jako množinu, která se “rozlije” do celého těla. To znamená, že opět můžeme spatřovat vliv na kvalitu svalové koordinace (např. při dýchání a jiných pohybech), stav kůže, který je spojen s jejím napětím či imunitními pochody a čistícími schopnostmi nebo postavení páteře.
To vše je možné vnímat najednou.