Proč děláme fyzioterapii jinak? Proč spojujeme západní a východní přístupy v jedno?

Představte si, že vás bolí záda. Vrhnete se do medicínského kolečka a tak se potkáte se svým praktickým lékařem, příp. ortopedem či neurologem. Všichni vám nabídnou léky, obstřik, snad ještě projdete rentgenem a možná rehabilitací.

Běžná rehabilitace se většinou zaměřuje na léčení bolesti v místě, které uvede pacient specialistovi. Na něj se pak aplikuje masáž, elektroterapie či měkké techniky. Vlastně techniky, které mají povolit dané místo a zrychlit (teoreticky) jeho hojení. Ne vždy se však jedná o techniky účinné.

Zde se láme chléb o vašem zdraví. Pokud váš stav není tak vážný a lze jej takto rychle změnit, neznamená to, že jste jej vyléčili i s příčinou, ale prostě váš tělesný systém má ještě spoustu sil na kompenzaci. Cítíte se lépe. A můžete se tak cítit více či méně dlouho. A nebo už jste se zásobami síly pro uzdravení tak na dně, že vám nepomohlo nic.

Pak lidé přijdou za mnou, že jim nic nepomohlo. Jak to? Vždyť na mě už všechno vyzkoušeli? A nebo jsou naštvaní, že “zase museli vše absolvovat, čekali týdny a týdny, lékař nebyl příjemný, lehli si tam, kde leželo x lidí před nimi a ještě jim to nepomohlo.”

Dost často vězí příčina v tom, že terapeut nepřišel na pravou příčinu nebo klient dané cvičení mohl provádět ne zcela dobře. Také se stává, že se za bolestí skrývá něco, co nesouvisí se svalem a kostmi.

Tady se právě rozevírají nůžky účinosti a úspěšnosti přístupu v léčbě. Buď je třeba zasáhnout ještě hlouběji do systému, najít opravdové vztahy a příčiny v těle. Nebo si pohovoříme s pacientem o důvodech bolesti z pohledu mysli, psychohygieny. Rovněž mohou být příčiny bolesti vztažené k dalším tělesným pochodům. Např. energetické možnosti a síly v těle, které jsou vyčerpávány a nestačí pak např. na správné trávení, účinnou funkci imunitního systému nebo čištění a regeneraci.

Západní medicína, pokud se omezí pouze na laboratorní vyšetření a léky, nemá v zásadě přístupy, které zlepšují tělesný stav od kořenů. Je na místě použít moudrosti a zkušeností východní medicíny a jejich metod, které se týkají změny životního pohledu, stravování, rytmu a priorit a pokud je třeba i bylin či akupunktury. Na základě rozhovoru s klientem rovněž můžeme poskytnout další péči jako např. psychohygienu.

V osobě terapeuta je důležité zosobnění moudrosti, lidskosti a zkušenosti. Východní medicína je určitě cesta, jak vnášet prvky přírodní a osvědčené do péče západní. Celá péče pak dokáže být velmi rychlá a účinná a zároveň dlouhodobá. Pokud podpořím tělo např. bylinami, ona ta napravená záda mnohdy drží déle. Člověk je víc připraven na to, aby opět užíval radostného života a zvládal jeho běh.

K úspěchu a zdraví pacientů jdeme prostě NAŠÍ CESTOU.