Vyhřezlá ploténka byl ten největší dar a to fakt nekecám
Přesně v den mých 40tých narozenin se mi otočil život doslova naruby. Z manažera orientovaného na výkon se stal ležák orientovaný na bolest. Po vyšetření magnetickou rezonancí mi byla doporučena operace s tím, že můj stav je vážný a hrozí další komplikace, které mohou mít doživotní následky.

Diagnóza zněla:
Masivní herniace disku L5/S1 s deformitou durálního vaku a kořenové pochvy zde procházející. A také volným sekvestrem.
Jinými slovy… prasklá plotna s volným útržkem tkáně, který může mou zdravotní situaci ještě více zhoršit. Rozhodl jsem se ještě v ordinaci, děkuji, ale do páteře si sahat nenechám. Za měsíc vás máme zpět odvětil profesor (naštěstí neměli)
Zvolil jsem neinvazivní cestu a bylo mi jasné, že to bude na dlouho a výsledek nejistý. Na doporučení jsem kontaktoval Tomáše a navštívil jeho ordinaci. Společně jsme odkryli to, co mi bylo již dlouho víceméně jasné, co jsem vědomě potlačoval a na sílu nutil své tělo jít dál.
Když to zkrátím… výsledek zněl: Změň svůj osobní a pracovní život, uprav pohybové návyky, cvič a dýchej jak máš  Tak se stalo, změnil jsem vše… práci, přítelkyni, přestal kouřit, začal se lépe stravovat, pít více vody a především jsem už nikdy nepřestal denně cvičit a chodit na dlouhé procházky. Začaly se dít zázraky, každý den bolest ustupovala a hybnost mého těla se zlepšovala.
Díky Tomášovi jsem pochopil, že bolest je volání po změně a tělo dává jasné signály, které bychom neměli ignorovat.
Vypadá to jednoduše, ale trvalo to celkem rok a půl, než jsem byl v kondici a schopen se opět zapojit plnohodnotně do života.
Úlomek ploténky se vstřebal, takže již nehrozilo, že poškodí míchu, útlak kořenového nervu také odezněl a já věděl, že jsem svou bitvu vyhrál. Dnes je to sedm let od výhřezu a já opět jezdím na skejtu i na kole, jízda autem není utrpení, ale radost.
Mimochodem… nyní žiji mnohem šťastnější život, mám konečně vlastní milující rodinu a práci, která je mi koníčkem. Kdyby mi ta plotna tenkrát neprdla, byl bych asi v prdeli dodnes.  Díky Tome, za to, že jsi mi ukázal směr a já neuhnul.