Psychosomatika a bolest zad: Vše, co byste měli vědět

Psychosomatika se zabývá uceleným pohledem na zdraví člověka, které zahrnuje jak fyzické tělo, tak i psychické zdraví. Pokud máte tedy nějaké starosti či problémy po psychické stránce, reaguje i tělo, a to často formou bolesti nebo nemoci. V tomto článku blíže vysvětlíme, jak funguje psychosomatika a bolest zad a jaké jsou nejčastější psychosomatické příčiny.

Co je psychosomatika

Psychosomatika je diagnostická metoda, která dává do souvislosti psychický a fyzický stav člověka jako dvě propojené a neoddělitelné součásti. Zkoumá, jak se navzájem ovlivňuje tělo a duše, a jak jsou propojeny. Zahrnuje naše zážitky a to, co prožíváme. Pokud některé zážitky byly traumatizující nebo život ohrožující, je dost možné, že se je naše tělo snaží potlačit i na úrovni fyzického těla.

Jak funguje psychosomatika

Když prožíváme psychický stres nebo emocionální napětí, naše tělo reaguje produkcí hormonů, které mohou ovlivnit svalovou tenzi, nervový systém a další fyziologické procesy. V praxi funguje psychosomatika tak, že terapeut na základě fyzických symptomů a znaků nastíní i psychický stav a komplexní řešení problému. 

Konkrétně u psychosomatiky bolesti zad se jedná o diagnostiku, která zkoumá například tvar a deformace páteře (např. skoliózu, hyperlordózu nebo hyperkyfózu) a další vizuální změny zad a páteře.

Přemýšlíte, zda to funguje a jestli jste se s psychosomatikou už také setkali? Zkuste si vzpomenout na chvíli, kdy vás čekala těžká zkouška, náročná pracovní schůzka nebo třeba jen test ve škole. Jak jste se cítili? Pravděpodobně jste měli sevřený žaludek a srdce vám prudce bilo, možná se dostavil také průjem a jiné bolesti břicha. Tohle je ukázkový případ, jak psychika a stres může jednoduše ovlivnit fyzické tělo. Teď si představte, jak teprve dlouhodobý stres nebo jiné psychické potíže mohou ovlivnit i fyzické zdraví. 

Co všechno může psychika ovlivnit

Napětí v mysli a psychická nespokojenost přímo souvisí se zdravím těla, svaly a jejich funkcemi. Má vliv na imunitní, hormonální i metabolické funkce. Všechny ovlivňují pohybový systém. Emoční mozek přímo ovlivňuje kvalitu dechu, ochranné funkce těla a svalovou souhru. Účinná a brzká léčba bolesti je závislá na našem psychickém rozpoložení. 

Psychosomatika a bolest zad

Bolest zad postihuje miliony lidí po celém světě a má mnoho různých příčin. Tradiční metody léčby bolesti zad se často soustředí pouze na symptomy, zatímco psychosomatika nám ukazuje, že se musíme podívat na tělo jako celek a  řešit i příčiny bolesti zad. Tento komplexní přístup přináší lepší výsledky v léčbě bolesti zad i psychického zdraví. 

TIP: Pro lepší diagnostiku bolesti zad vám pomůže mapa bolesti zad.

Psychosomatické příčiny bolesti zad

Pojďme se blíže podívat na nejčastější psychosomatické příčiny bolesti zad a jejich souvislost s psychickým zdravím.

• Věci, které nechceme řešit,
• nesplněné touhy a přání,
• strach,
• životní změny a nejistota,
• pocit viny, 
• mezilidské vztahy,
• zábrany a bloky.

Tyto pocity, emoce nebo zážitky, které si s sebou nosíme, se začnou zobrazovat i na fyzickém těle, a to nejčastěji formou stresu, nedostatku spánku, vztahových problémů nebo zvýšeného napětí. Z dlouhodobého hlediska pak tyto aspekty ovlivňují i fyzické zdraví na mnoha úrovních, ať je to například slabá imunita a časté nemoci, akutní či chronické bolesti zad nebo vážnější zdravotní potíže.

Online program Žít bez bolesti zad

Pokud čtete tento článek, pravděpodobně jste už vyzkoušeli ledacos a hledáte i psychosomatické příčiny bolesti zad. Budeme rádi, pokud se podíváte na náš kurz, kde se zabývám propojením mezi fyzickým tělem i duševním zdravím, ve kterém se v 9 týdnech naučíte konkrétní cviky pro zdravá záda a získáte také návyky pro zdravý životní styl a vybudujete si i zdravý vztah ke svému tělu. 

TIP: Podívejte se na reference lidí, kteří se své bolesti zad zbavili.

Psychosomatika a bolest zad v praxi

Pojďme se podívat na konkrétní oblasti zad a psychosomatické příčiny bolesti zad. V praxi se terapeut zaměřuje na konkrétní místa, která bolí, ale také na to, v jakém stavu záda jsou (deformace, skoliózy, asymetrické oblasti apod.). 

Krční páteř – Vyjádření emocí a sebereflexe

Bolest v oblasti krční páteře, šíje a ramen a trapézů podle psychosomatiky odráží především pocity z nesplněných ambicí, nenaplněných potřeb a také prožívaný utajovaný smutek nebo hněv. Často vzniká v důsledku přetížení povinnostmi, které se nám hromadí, protože jsme si toho na sebe vzali moc a nestíháme je plnit tak, jak bychom chtěli.

Řešením je zpomalit nebo se i na chvíli zastavit. Omezení povinnosti, které máme a naučit se odpočívat a dopřávat si čas pro sebe.

TIP: Cviky na krční páteř: 9 efektivních cviků na krční páteř

Hrudní páteř – Hledání odpory a lásky

Přetížené svaly v hrudní oblasti, bolest mezi lopatkami, zablokovaná žebra, špatné dýchání a nadměrné napětí naznačují potřebu pozornosti od druhých lidí. Často je to signál toho, že nám chybí podpora druhých, soucit, uznání a ocenění, které očekáváme. Může to odrážet i nízké sebevědomí a strach se projevit a být sám sebou.

Řešením je uvolnění dechovými technikami pro zmírnění svalového napětí a hlavně vyjádření svých pocitů a emocí. Někdy stačí, když si jen promluvíte se svými blízkými o tom, co cítíte a zlepšit tak komunikaci s ostatními.

Bederní páteř – Stres a strach z budoucnosti, perfekcionismus a peníze

Právě bolest spodních zad postihuje drtivou většinu lidí v každém věku. Může to být bolest v kříži, bolest zad nad zadkem, kostrče, beder nebo spodních zad. V těchto místech se nejvíce projevuje dlouhodobý stres a tlak. Z psychosomatického hlediska nám tato bolest ukazuje náš strach a obavy z budoucnosti, ze stárnutí a zkrátka toho, co bude. Zda budeme mít dostatek peněz, jestli budeme všechno zvládat i když zestárneme. Pod tím vším se skrývá strach ze selhání. 

Řešením je hlavně se věnovat sobě, zaměřit se na podstatné věci, které můžeme sami ovlivnit a netrápit se tím, co změnit nejde. Naučit se, že můžeme věci dělat pomalu a nemusíme být neustále tak výkonní a nepostradatelní.

Stres a bolest zad

Psychosomatika a bolest zad úzce souvisí se stresem, úzkostí a  psychickou zátěží, protože záda jsou místem, kde se nejčastěji ukládá napětí z emocí i pocitů. Zároveň jsou záda zapojeny do veškerého pohybu. Ať už v životě prožíváte nejrůznější těžké situace, obvykle je tělo i mysl pod tlakem.

Stres a držení těla

Každá stresová situace ovlivňuje držení našeho těla. Zpočátku můžeme být vzpřímení a rovní, ale s narůstajícím psychickým tlakem dochází ke změnám. Hlava se sklání dopředu, ramena klesají, hrudník se propadá, a záda se ohýbají. Nesprávné držení těla může způsobit nepříjemné svalové křeče, zejména v oblasti krční páteře a ramen a další bolest zad.

TIP: Jak se pozná zablokovaná krční páteř a co s tím

Jak stres ovlivňuje dýchání

Stres ovlivňuje i náš dech. Rychlý, mělký dech, často ústní, se stává typickým projevem stresu. Bránice, hlavní dýchací sval, se deaktivuje a nedýcháme hluboce do břicha. Dýchání do břicha pomáhá se stabilizací, zmírnění stresu, zklidnění mysli a zlepšuje také koncentraci, protože tělo má dostatek kyslíku.

Spoušťové body

Během stresu dochází k napětí a přetížení tzv. „stresových“ svalů, které se neúmyslně začínají stahovat, a postupně v nich narůstá napětí. Postupem času v těchto místech vznikají tzv. spoušťové body, které při nahmatání připomínají kuličky, uzlíky či ztvrdlá místa pod kůží. Jsou bolestivé a mohou spustit další řetězec bolestí v jiných částech těla. Je to způsob těla, jak se vypořádává se stresem a dlouhodobým tlakem. 

Psychosomatika z vědeckého hlediska

Vědci zjišťují, že nervové sítě hrají klíčovou roli v přenosu emocí a zkušeností do fyzického těla. Konflikty nebo trauma tak mohou ovlivňovat nejen psychiku, ale i tělesné projevy. Tato spojitost ukazuje, že léčba psychosomatických problémů, včetně bolestí zad, vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje nejen fyzickou, ale i psychologickou podporu.

Zdroje

PAUL, L., 1950. Psychosomatic aspects of low back pain: a review of recent articles. Psychosomatic Medicine, 12(2), pp.116-124.

Coen, S.J. and Sarno, J.E., 1989. Psychosomatic avoidance of conflict in back pain. Journal of the American Academy of Psychoanalysis, 17(3), pp.359-376.

Franz, C., Paul, R., Bautz, M., Choroba, B. and Hildebrandt, J., 1986. Psychosomatic aspects of chronic pain: a new way of description based on MMPI item analysis. Pain, 26(1), pp.33-43.

Tyrer, S., 2006. Psychosomatic pain. The British Journal of Psychiatry, 188(1), pp.91-93.